Moringa: kompletní využití rostliny

Moringa oleifara je rostlina jejíž původ je pravděpodobně určený v severní Indii, odkud se rozšířila do mnoha dalších zemí v tropickém a subtropickém pásu. Jedná se tedy o rostlinu, která má ráda teplo. Není nijak náročná na kvalitu půdu a může prospívat i v poměrně chudých půdách bez přísunu živin. Stejně tak může dobře prospívat v suchých oblastech s minimálním množstvím srážek. Vadí ji jen zamokřená půda. Pro chudé země rovníkové Afriky představuje tato rostlina významnou složku potravy a lidé se naučili využívat úplně celou rostlinu.

moringa

Kořen, který se podobá vzdáleně zázvoru, se využívá v kuchyni a chutná jako ředkvička. Běžně se přidává k pokrmům, aby byly šťavnatější a chutnější.

Z kůry, která se odlupuje z kmenů, vyrábí místní lidé papír a také velice pevná lana. Ještě nezralé plody našly také využití v kuchyni a jejich chuť se dá vzdáleně přirovnat k chřestu nebo kedlubně.

Květy rostliny se přidávají do salátu. Jsou jemné chuti a dodávají salátu pestrost. Květy jsou také velice atraktivní pro včely. Semena rostlin nachází také využití v kuchyni. Semena se vaří nebo opékají, až jsou měkká. Chutnají podobně jako známá cizrna nebo některé druhy fazolí. Semena jsou také plná tuku. Olej se z nich lisuje. Obsahuje kyselinu olejovou. I vylisovaná semena moringy se ještě v kuchyni uplatní. Mají dobrý podíl bílkovin a jsou v tomto případě hodnotnější než sója.

moringa1

Moringa má užitečné i listy a větve, využívají se jako krmivo pro domácí zvířata.

Zajímavostí moringy je další využití jejich semen. Ze semen se mele mouka a ta se používá k čištění vody. Povodně nejsou v těchto polohách žádnou vzácností a potom je kontaminovaný zdroj pitné vody a ten je třeba vyčistit. Právě k tomu slouží prášek ze semen, který na sebe naváže škodlivé látky. Potom se sediment odstraní.

V případě potřeby slouží čerstvé listy jako zdroj vitamínu C a A, navíc listy jsou vždy dostupné a bez potřeby je nějak chránit.